Jak se zrodil tvůj příchod do Litvínova?
Byl jsem na cestách po Německu s premiérami na film a volal mi Ivo Prorok. Ptal se mě, jestli bych nechtěl přijít jim pomoci do Litvínova. Chvíli před tím jsem dostal povolení po roce cestovat do Číny kvůli olympiádě. Byl jsem trochu v takové těžké situaci a musel jsem se rozhodnout. Povídali jsme si jakou mám představu o práci, protože jsem zvyklý trochu na jiný styl práce ze zahraničí. Pak mě pozval Kamil Havelka na pohovor a dohodli jsme se na spolupráci.
Jaký je to pro tebe návrat? Zpátky domů a pomoci rozvíjet litvínovskou mládež…
Neskutečný, každý chce pracovat doma v klubu, kde vyrostl. Člověk klubu něco dluží od srdce. Popravdě řečeno mě i trochu mrzelo, že pověst litvínovské mládeže malinko uvadala. Říkal jsem si, že je to škoda pro takový klub. Byl to jeden z důvodů, proč jsem na práci v Litvínově kývl. Jsou tu skvělí trenéři a skvělí lidé. Tolik kapacit nemá jiný klub v Česku a nelíbilo se mi, že se o některých věcech mluvilo negativně.
Jak moc tě potěšily pozitivní reakce z tvého příchodu?
Moc mě to potěšilo. Je to pro mě takový motor a motivace. Bylo to hodně práce za poslední měsíc a člověk neví, co dříve. Musím se ještě pořádně ve všem zorientovat, ale je to od dětí, trenérů i rodičů hodně povzbudivé. Měl jsem trochu obavy, jak všichni přijmou můj koncept a jakým stylem pracuji. Hlavně asi, jak to přijmou ostatní trenéři, ale super, jsem za to šťastný.